- že sice manažeři podávají výkon, ale v manažerských záležitostech mají mezery,
- že běžná školení nemění chování, které se v praxi vrací,
- jak rozlišit chybějící dovednost od mindsetu a systémové firemní překážky,
- jak napojit rozvoj na skutečné potřeby firmy, ne jen na osobní přání,
- jestli a kde se investice do rozvoje lidí vrací,
- koho má smysl dál rozvíjet a za jakých podmínek.
Cíl spolupráce
Klient chtěl zmapovat omezení vybrané skupiny manažerů a zjistit, co jim brání využívat potenciál ve vedoucí roli naplno. Sám přitom uměl popsat spíš symptomy než příčiny: jeden by mohl lépe delegovat, jiný lépe zvládat emoce, další působil přetíženě.
Cílem tohoto pilotního rozvojového programu nebylo jen zjistit, co manažeři nezvládají. Šlo také o nalezení cesty k tomu, aby se rozvoj propsal do praxe.
Výchozí situace: proč nestačila běžná školení
Manažeři podávali vysoký výkon. Přesto se u části z nich opakovala stále stejná témata: přetížení, potíže s delegováním, slabší hranice, náročný přechod z operativy do strategičtější role, vyhýbání se náročným rozhovorům a práce s emocemi.
Tady je jádro problému, na který běžná školení nestačí. Když se téma uchopí jen jako absence nějaké dovednosti, manažer dostane školení, jak „víc delegovat“. Bez práce s příčinami, které jsou za problém zodpovědné, tedy s důvěrou, perfekcionismem, strachem z chyby nebo potřebou vše zvládnout sám, se ale po čase vrací ke stejným návykům.
Bylo proto potřeba rozkrýt čtyři věci: kde je skutečný blokátor, co vidí manažer sám a co vidí jeho nadřízený či lidé kolem, které rozvojové cíle jsou důležité pro firmu, a kdo je vůbec připraven nést rozvoj aktivně.
Jak program probíhal
Program odstartoval analytickou prací v PeopleBoard.ai, jejímž cílem bylo mapování pro firmu potřebných leadership a manažerských oblastí. Zajímalo nás hlavně, jak manažeři dělají svou manažerskou práci, jaký mají nastaven k jednotlivým zvoleným oblastem mindset, kde jsou rezervy, kde leží skutečná rozvojová témata, a která témata jsou tzv. „za firmou“. Teprve z toho se začal stavět rozvoj.
Mapování požadavků na roli
Společně s vedením vznikl rámec manažerských a leadership činností, který odpovídal skutečným potřebám firmy. Nešlo o obecný popis, ale o to, co je u manažerů klíčové ve vztahu k firemním potřebám a bez čeho se naopak obejdou.
Hodnocení výkonu a mindsetu
Účastníci i jejich nadřízení hodnotili výkon v manažerských činnostech i vybrané aspekty chování. Vznikl tak dvojí pohled, sebehodnocení a pohled nadřízeného, jejichž rozdíl se ukázal jako jeden z nejcennějších vstupů.
Definice rozvojových potřeb
Výsledky oddělily, kdy jde o dovednostní mezeru, kdy o mindsetovou bariéru a kdy o problém v systémovém firemním nastavení. Tentýž problém, třeba s delegováním, měl u různých lidí různou příčinu, a proto vyžadoval různá řešení.
Prioritizace s nadřízenými
Ze tří až pěti témat u každého účastníka se spolu s nadřízeným vybíralo jedno až dvě, která mají největší prioritu. Rozvojové cíle tak nebyly jen osobním přáním účastníka, ale byly kalibrované vůči potřebám firmy a očekávání role.
Individuální rozvoj v praxi
Následovalo zhruba devět měsíců individuálního rozvoje s pravidelnými interim kontrolami a rozvojovými konzultacemi podle potřeby. Důraz byl na praxi, protože změna návyků se odehrává mezi setkáními, ne na nich.
Know-how, které zůstává ve firmě
Souběžně s celým programem firma budovala i vlastní interní kapacitu. Nechala si vyškolit svého Human Capital Guida, tedy člověka, který umí PeopleBoard.ai ve firmě používat samostatně: překládat data do srozumitelného jazyka, odřídit konkrétní zadání a držet směr, aby měl rozvoj reálný dopad.
Tento interní průvodce celý proces od začátku stínoval a učil se přímo na reálném zadání. V druhé polovině programu už samostatně převzal jednu z rozvojových linií, vedl pravidelné kontroly a získával praktické zkušenosti. Pro firmu to znamená zásadní věc: know-how neposkytuje externí dodavatel, ale zůstává uvnitř organizace, kde ho lze použít i v dalších týmech a do budoucna.
Co program ukázal
Hodnocení samo o sobě nestačí, rozhoduje následný rozvoj
Vstupní analýza dala jasnou mapu, ale skutečný posun vznikal až ve chvíli, kdy se výsledky přeložily do konkrétních individuálních cílů, rozvojových rozhovorů a pravidelného follow-upu s propojením na firemní potřeby. Diagnostika má hodnotu tehdy, když se z ní stane závazek k nové praxi.
Manažerské mezery často nejsou o dovednostech, ale o blokátorech
Analýza neukázala problém v manažerské způsobilosti. Ukázala blokátory výkonu: návyky, obavy a vnitřní přesvědčení, které brání využít potenciál naplno. Typicky šlo o nedůvěru v delegování, perfekcionismus a strach z chyby, potřebu být stále k dispozici, slabší hranice nebo vyhýbání se náročné zpětné vazbě. Když se takový blokátor odstraní, manažerská dovednost se začne projevovat v každodenním chování sama.
Nadřízený je klíčový pro napojení rozvoje na potřeby firmy
Každý účastník měl rozvojová témata diskutovaná s nadřízeným. Díky tomu se podařilo vyjasnit priority jednotlivce, oddělit osobní a firemní potřeby, otevřít téma odpovědnosti a sledovat progres v pravidelných intervalech. Vedení přitom nebylo jen zadavatelem, ale bylo součástí celého procesu až do závěrečného hodnocení.
Dobře postavený rozvoj chrání investici firmy
U části účastníků se objevila prokrastinace rozvojových aktivit nebo neschopnost odpracovat úkoly mezi setkáními. Po jasné konfrontaci jeden účastník svůj přístup změnil, jeden program nedokončil. I to je ale pro firmu cenný výstup: rozvoj není benefit bez podmínek, aktivita účastníka je součástí kontraktu a podpora firmy má smysl tam, kde je přijímána. Dobře nastavený rozvoj tak chrání investici firmy a ukazuje nejen potenciál, ale i ochotu člověka převzít odpovědnost za změnu.
Výsledek: reálný posun a odlehčení vedení
Na straně účastníků vzrostla sebereflexe, samostatnost a schopnost pracovat s hranicemi, delegováním a odpovědností. Vedení získalo jasnější obraz o připravenosti lidí, o opakujících se blokátorech a o tom, koho dál rozvíjet a za jakých podmínek.
Konkrétně z programu vzešel Job profil manažera podle potřeb firmy, hodnocení sedmi manažerů, individuální rozvojové cíle a navazující rozvojový proces s pravidelnými kontrolami. Protože rozvoj probíhal po jednotlivcích, ale ukázal opakující se témata, vznikl zároveň podklad pro případnou navazující skupinovou práci.
Největší přínos pro vedení tak nebyl jen v rozvoji jednotlivců, ale v odlehčení od operativy. Tým se naučil rozhodovat samostatněji a otevřeně předávat zpětnou vazbu i směrem k vedení.
Pokračujte dál…
- 70 % změn ve firmách neselže kvůli technologiím, ale kvůli mindsetu lidí. Proč na vnitřním nastavení záleží stejně jako na procesech? Čtěte na blogu.
- Jak vybudovat kulturu, která změny vítá, místo aby se jich bála? Sepsali jsme 7 tipů, jak ve firmě rozjet vlnu inovací.
- Jak vypadá strategický rozvoj talentů s měřitelným dopadem? Přečtěte si případovou studii z NN pojišťovny.
- Co o PeopleBoardu říkají ti, kteří ho vyzkoušeli? Projděte si reference.



