Až 95 % firemních AI projektů nepřináší očekávaný finanční dopad. To je alarmující zjištění nové studie z Massachusetts Institute of Technology (MIT). Proč tomu tak je? Na povrchu ve špatné organizaci. Ale bližší pohled odhalí, že kořeny neúspěchu sahají až k lidské psychice. Protože firmy netvoří technologie ani organizační postupy, ale skuteční, živí lidé. A pokud chceme měnit firmy, musíme začít právě u lidí.

‍

‍

Neúspěšné zavádění umělé inteligence často nesouvisí s technologií samotnou. MIT ve své studii poukazuje mj. na „mezeru ve vzdělávání“ – tedy nedostatek dovedností a procesů, které by umožnily efektivní využití AI.

‍

‍

Představme si příklad: firma o 600 zaměstnancích investovala do komplexního AI řešení pro predikci poptávky. Technologicky vše fungovalo. Algoritmus byl přesný, IT oddělení připravené. Ale obchodníci systém nevyužívali. 

Důvod? Nevěřili datům, cítili se ohrožení a měli pocit, že „něco nebo někdo rozhoduje za ně“. Výsledkem nebyla vyšší efektivita, ale frustrace a demotivace. Inovace zklamala, ale příčina selhání byla v přístupu lidí, kteří s ní měli pracovat.

‍

Strategické omyly: Kam mizí peníze a proč se nedaří?

Když se zaměříme na firemní investice do AI, začnou se objevovat vzorce neefektivity. Záměry jsou často správné: zefektivnit, zrychlit, ušetřit. Ale jejich realizace selhává. 

Studie MIT identifikuje dva zásadní omyly: špatné zacílení investic a dilema „postavit, nebo koupit“.

Špatně zacílené investice

Většina rozpočtů určených na AI směřuje do marketingu a prodeje. Největší návratnost však přináší automatizace vnitřních procesů. Právě ty mají obrovský potenciál, který zůstává opomíjen. Zásadním krokem tedy je zjistit, kde v konkrétních podmínkách konkrétní firmy přinese AI největší prospěch.

Dilema „postavit, nebo koupit“

Druhým omylem může být špatně rozhodnuté dilema mezi pořízením hotového řešení a postavením systému na míru. Co na to data? Hotová řešení mají úspěšnost 67 %, zatímco interně vyvíjené nástroje jen 33 %. Přesto firmy často trvají na vlastním vývoji – i za cenu vyššího rizika. 

‍

‍

Lidský faktor: Stínová AI a tichá revoluce práce

Jak se umělá inteligence skutečně používá ve firmách? Studie odhaluje, že oficiální strategie a každodenní praxe se často zásadně liší. 

Následující dva fenomény ukazují, že firmy často nad zapojením AI ztrácejí kontrolu. Společné mají to, že jde buď o neoficiální nástroje, nebo jejich neoficiální a neřízené přizpůsobování.

Stínová AI

Čím dál častěji se stává, že zaměstnanci ve firmách využívají nástroje jako ChatGPT bez oficiálního schválení firmou. A navíc efektivněji než nastavené oficiální nástroje nebo postupy. To odhaluje nedostatečnou adaptaci organizace: firma zaspala.

Tichá revoluce pracovního trhu

Další možností je, že se firmy přizpůsobují „tiše“: například místo hromadného propouštění neobsazují nové pozice, restrukturalizují týmy a vyvíjejí tlak na stávající zaměstnance, aby byli efektivnější a rychlejší, ale bez oficiální podpory AI nástrojů. AI tak nenahrazuje lidi okamžitě, ale mění obsah pracovních rolí. 

‍

‍

Opravdu 95 % projektů selhává? Pohled z více stran

Skeptické hlasy tvrdí, že číslo ze studie MIT je přehnané. A mají dobré důvody. Když se podíváme blíže, zjistíme, že studie byla provedena na malém vzorku (52 firem), během poměrně krátkého času, kdy se návratnost měřila v měsících (6–24 měsíců).

Přesto má studie v něčem pravdu.

Podstata není až tolik v číslech, ale v tom, kde vlastně při nasazování AI nástrojů ve firmách selháváme. Protože i další průzkumy potvrzují, že to není na úrovni softwaru, ale lidského přijetí a vnitřního nastavení.

‍

Co říká nezávislý výzkum? Úspěch technologií je věcí kultury

Abychom měli úplný obrázek, podívejme se na výzkumy, které ukazují, co skutečně rozhoduje o úspěchu:

• Stanford & Culture Partners: Ze 30 let dat z organizací všech velikostí vyplývá, že jediným kulturním faktorem výrazně spojeným s vyšším růstem je adaptabilita. Firma může změnit strategii přes noc. Ale bez změny v kultuře se ta strategie nikdy nenaplní.
• Deloitte: Úspěšné firmy se nebojí AI, ale investují do důvěry, školení a komunikace. Strach není slabost, je to signál, že změna je skutečná.
• BCG: Když lídři aktivně podporují AI, ochota lidí ji používat stoupá z 15 % na 55 %. Leadership rozhoduje.
• Accenture-Wharton: Úspěšné přijetí AI závisí na naplnění čtyř psychologických potřeb: bezpečí, kontroly, smyslu a sounáležitosti.
• PwC: Úspěch začlenění AI přímo závisí na postoji lidí. Firma, která tento postoj neměří a nepracuje s ním, dělá zásadní chybu.
• Organizační psychologie: Lidé, kteří AI vnímají jako hrozbu, vykazují kognitivní ztuhlost a vyhýbání se změnám. Psychologická bezpečnost je základ.

‍

‍

Jak posunout mindset a připravit firmu na trvalou změnu

Transformace organizací není jednorázový projekt. V příštích letech nás čeká období nekončících změn, kdy se každoročně budou vyvíjet technologie, trhy i očekávání. Budeme se muset naučit přizpůsobovat a zvládat své obavy ze změny. 

‍

‍

Kde začít, aby byly inovace úspěšné:

• Pochopit mindset lidí dřív, než se nasadí nový nástroj.
• Zapojit liniové manažery, kteří znají realitu každodenního provozu.
• Naslouchat obavám místo jejich potlačování.
• Vytvářet role, které propojují technologie a lidi.
• Komunikovat změnu srozumitelně, nikoli jako pouhý update systému.

To vše s vědomím, že AI není primárně technologická výzva. Je to výzva kulturní, psychologická a lidská. A právě v tom spočívá největší příležitost i největší riziko.

‍

Bez nových rolí to nepůjde: Budoucnost HR v éře AI

Když tedy víme, že AI proměňuje práci zevnitř, je čas se ptát: kdo má tuto změnu řídit? Kdo propojuje potřeby lidí s potenciálem technologií?

Tady firmy často narazí na to, že klasické modely HR, od „všechno dělá účetní“ po „People & Culture“ selhávají v propojení nových potřeb firmy a lidí.

‍

‍

Nové role jako Human Capital Guide fungují coby propojení mezi technologiemi a lidskými potřebami. Platforma PeopleBoard.ai se stává pro lidi v těchto rolích nástrojem, který jim pomáhá změny uchopit, škálovat a prakticky zavést.

‍

Rychlé shrnutí pro zaneprázdněné

• Většina AI projektů selhává ne kvůli technologiím, ale kvůli mindsetu a kultuře organizace.
• Podle studie Massachusetts Institute of Technology až 95 % firemních AI projektů nepřináší očekávaný finanční dopad.
• Studie MIT sice čelí odborné kritice, ale otevírá důležité téma nepochopení AI transformace.
• Úspěšné firmy investují do důvěry, adaptability, podpory a práce s emocemi.
• Nové role jako Human Capital Guide propojují technologie s lidskými potřebami.
• Trvalá transformace vyžaduje porozumění psychologickým aspektům a dlouhodobou práci s postojem lidí.

‍

Časté námitky. Zní vám povědomě?

„My už AI máme, jen to lidé nechtějí používat.“‍

A to je právě ono. Možná nejde o špatný nástroj, ale o špatně vedenou změnu. Bez zapojení lidí, jejich důvěry a porozumění selže i to nejlepší řešení.

„Lidé se bojí, že je AI nahradí. S tím se nedá nic dělat.“‍

Dá. Strach je přirozená reakce na změnu. Klíčem je otevřená komunikace, důvěra a pocit smysluplnosti. Strach může být i signál, že změna je skutečně transformační.

„Mindset je příliš vágní pojem. Raději řešíme konkrétní dovednosti.“‍

Mindset (vnitřní nastavení mysli) není vágní. Je to základ, na kterém se všechny dovednosti staví. Bez správného nastavení mysli zůstanou školení nevyužitá a nástroje na dně pomyslného šuplíku.

‍

‍

Pokračujte dál…

• Proč nastavení mysli rozhoduje o úspěchu transformace
• Jak na firemní kulturu v době AI?
• Transformace mindsetu v praxi: případová studie z NN pojišťovny
• Výzkumy z oblasti organizační psychologie

‍